Režie:
Sam PeckinpahKamera:
Lucien BallardHudba:
Jerry FieldingHrají:
William Holden, Ernest Borgnine, Robert Ryan, Edmond O'Brien, Warren Oates, Ben Johnson, Alfonso Arau, Strother Martin, L.Q. Jones, Albert Dekker, Bo Hopkins (více)Obsahy(1)
Jak se pohnou, zabte je! Peckinpahův legendární western Divoká banda patří i po téměř čtyřiceti letech, jež uplynuly od jeho vzniku, k nejlepším dílům žánru, který je stejně starý jako film sám a prošel za dobu svého vývoje mnohými proměnami. Konec šedesátých let byl jednak obdobím bouřlivých společenských změn a také obdobím deziluzí (nejen v americké společnosti, poznamenané vietnamskou válkou), které se promítaly i do zdánlivě odtažitých filmových děl. Příběh bandy zabijáků, které drží pohromadě silný pocit vzájemnosti a vlastní stupnice morálních hodnot, byl v době své premiéry často kritizován kvůli brutálním zpomaleným záběrům zuřivého násilí, vrcholícím ve slavné závěrečné scéně „baletu smrti“, mistrovské sekvenci, v níž Peckinpah nutí diváka téměř fyzicky prožít krvavý masakr, v němž nejsou vítězové, ale jenom poražení a mrtví. Scény násilí jsou důležitou, ale nikoli dominantní složkou filmu, jehož hlavním tématem je zánik jedné epochy (píše se rok 1913) a marný zápas několika mužů přizpůsobit se rychle se měnícím podmínkám. Ve filmu nenajdeme kladné postavy. Jeho hrdiny jsou lotři a zabijáci, jejichž dny jsou sečteny. Násilí se pro ně stalo denním chlebem, stejně jako pro děti, jež v úvodu snímku vidíme skloněné nad mraveništěm, v němž škorpioni bojují o holý život. Časté záběry dětí, které dostávají dávky násilí z první ruky už od útlého věku, tvoří varovné memento Peckinpahova westernu. Mnohdy nevědomé předávání „kodexu násilí“ další generaci ústí v jeho mechanické, bezcitné používání, ať už se jedná o házení škorpionů do mraveniště či o zabití člověka (šéf bandy Pike paradoxně zahyne rukou malého chlapce, který se zmocnil revolveru)... Divoká banda se při světové premiéře hrála v Peckinpahově sestřihu, ale těsně před uvedením do amerických kin byla distributorem zkrácena zhruba o deset minut, neboť původní metráž by omezila denní počet představení z obvyklých čtyř na tři, což by vedlo k menším tržbám. V roce 1995 se Divoká banda do amerických kin dostala znovu ve své původní verzi a v této podobě je uváděna i dnes. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (315)
Hodně krvavý a hodně špinavý western s jednou sympatickou divokou bandou. Na krvavých cákancích tvůrci rozhodně nešetřili, což poznáme už v prvních minutách filmu při počátečním masakru. Je zde moc pěkná hudba Jerryho Fieldinga a s hereckým obsazením v čele s Williamem Holdenem a Ernestem Borgninem jsem byl spokojen. Možná by neškodilo místy přidat trochu humoru, ale tím aspoň Wild Bunch vypadá o to syrověji. Na svou dobu jistě hodně brutální, na dnešní dobu slušně působivé. ()
Peckinpah si westernové časy divokého západu vysvetlil po svojom a rázne ich vysvetlil aj divákom. Už úvodná prestrelka naznačila svoje, na '69 rok mi totálny vyrazila dych ako aj celková realistickosť akčných sekvencií, ktorú by (vtedy ešte bezefektovému) Peckinpahovmu filmu závidel aj dnes nejeden trikový mág. Veď 145 mŕtvych je na westernový príbeh aj na mňa veľa. Dej rázny a ostrý ako britva sa nemazná s nikým a s ničím a aj napriek tomu má čas aj na psychologický stránku. Ktorej síce nie je na rozdávanie, ale tých správnych hlbších dialógov a pomalých, zaprášených scén sú presne tam, kde majú byť. Nie každý je pripravený na zmenu spoločnosti. Je to asi len môj názor, ale postavy Pikea a Dekea, hlavných vodcov dobre a zlej bandy by som vo svojich rolách prehodil. Je to zvláštne ale tento fakt, že sa mi hodili každý do opačnej úlohy mi dosť vadil. Neguje to ale hláška: "Bozkajte v riť čiernu mačku mojej sestry!" 85%. ()
WILD BUNCH je skutečná legenda. Přestřelky, které tehdy musely otřást kinem, a takovou sílu mají dodnes, technická a velice charakteristická, přehledná a poutavá režie. Skvělý scénář a dialogy - a především: HERCI, kterým vévodí božský William Holden a celá jeho banda mu zdatně sekunduje. A ještě jednu věc na tomhle filmu miluju - Holdenova parta nejsou žádný svatouškové, ba naopak jsou to pěkný hajzlové, ale Peckinpah je pořád dokázal vykreslit jako partu správných chlapů a vy jim bude fandit a občas je budete mit docela rádi. Určitě! ()
(hodnotím director's cut) Film, který je jeden z nejpřesnějších, respektive nejrealističtějších ve vykreslení toho, jak si s lidmi "hraje" ďábel, a to v celku i v dílčích detailech. To myslím zcela vážně. Všímejte si například, kdy a proč se různé postavy smějí. V tomto smyslu je to jeden z psychologicky nejvěrohodnějších filmů, co jsem zatím viděl. ()
Viděno poprvé v životě. Filmařsky a herecky naprostá žánrová špička, bez debat. Nicméně přestřelky jsou sice vynikající, ale asi už nepobírám Peckinpahova krvavá jatka. Je to samozřejmě otázka subjektivního vkusu, ale dnes už se nedokážu vyžívat v tak silném násilí, které už ve své době muselo být předmětem kontroverzí. Víc mě dnes zajímá herecká interakce a ta je v Divoké bandě na jedničku. ()
Galerie (197)
Photo © Warner Bros.
Zajímavosti (52)
- Film vznikl jako adaptace povídky herce a kaskadéra Roye N. Sicknera. Walon Green napsal scénář, který pak Sam Peckinpah přepsal. Green, Sickner a Peckinpah byli nominováni na Cenu Akademie pro “nejlepší scénář“ (jediná Peckinpahova osobní nominace). (džanik)
- Sam Peckinham sa filmom snažil povedať publiku, že nastal čas konca jednej éry. (vander19)
- "Moderní" zbraně (děj filmu je zasazen kolem roku 1914), které používá Bishopův gang, jsou poloautomatická pistole Colt M1911 (ráže .45) a brokovnice Winchester M1897 se systémem "pump-action“. Vodou chlazený kulomet je typ Browning M1917. Američtí a mexičtí vojáci používají pušky M1903 Springfield. Všechny uvedené zbraně používala Armáda USA v 1. světové válce, přičemž Colt M1911 - oblíbená zbraň mariňáků - byl běžně používán ještě během Války v Perském zálivu! (Armáda ho začala nahrazovat M9 až v roce 1985.) (džanik)
Reklama